Wilhelm Degré byl velmi vzdělaný a pokrokový lékař, který jako císařský rada léčil ve Vídni jak dvořany, tak i samotného císaře. Jeho ženou byla dcera císařova oblíbence, generála von Pichlera, Anna Marie Pichlerová. Díky své ženě, a také díky výzkumům univerzity ve Vídni se Wilhelm Degré seznámil s tekutinou, kterou později označil za elixír života, hojně ji využíval při léčbě a dokonce se kvůli ní odstěhoval z Vídně do černého revíru ve Slezsku. Tou tekutinou nebylo nic jiného než darkovská jodobromová solanka.

Příchodem Degrého do Darkova v roce 1895 začal pro lázně zlatý věk. Jazykově dobře vybavený lékař psal o svých léčebných výsledcích do mnoha evropských časopisů a lázně tak získávaly nebývalý věhlas a zároveň se tak staly i jedněmi z nejdražších lázní v tehdejší Evropě. Degré nechal vybudovat dětskou léčebnu, Společenský dům s kavárenským a hudebním pavilonem, ve kterém hrávala lázeňská kapely, 50 metrů dlouhou krytou kolonádu obrostlou břečťanem a kapli svaté Anny. To vše v 18 hektarovém parku, který rovněž založil a kam nechal z Beskyd dovézt vzrostlé stromy. Místní, kteří nic takového předtím neviděli, si začali myslet, že se jedná o zázrak pravděpodobně způsobený solankou a v procesích se na „les“, který vyrostl za pouhý týden, chodili dívat.

Rozsáhlé investice bohužel rodinu Degré finančně velmi vyčerpaly, této příležitosti se chopil hrabě Larisch a za nebývale výhodných podmínek lékařův podíl v lázních získal. Po deseti letech působení tak Degré lázně opustil.   

Speciální poděkování patří historičce Libuši Kolkové