Monumentální skvost však nezdobil dnešní Karvinou-Doly ani půl století.
Průčelí radnice (1941)
Pro stavbu radnice byla obecním zastupitelstvem vybrána stavební parcela v blízkosti dnes již také neexistujícího kostela sv. Jindřicha. Na její architektonický návrh byla vypsána veřejná soutěž. Z ní vzešel vítězně vídeňský architekt Siegfried Kramer, který je také autorem plánů schválených obecním zastupitelstvem 7. března 1908. Samotnou stavbu budovy radnice provedl těšínský stavitel Eugen Fulda. Oproti původním plánům došlo při vlastní realizaci projektu k zrcadlovému obrácení celého objektu včetně vnitřního uspořádání.
V suterénu budovy byla umístěna, kromě sklepů a technického zázemí, také policejní cela. V přízemí se nacházel vstupní vestibul, odkud vedlo tříramenné schodiště do prvního patra. Nalevo od vstupu se nacházela pošta, napravo služebna obecní policie a kanceláře obecního úřadu. V prostorách pošty bylo ještě jedno schodiště vedoucí k bytu správce pošty v poschodí. V prvním patře se dále nacházela velká a malá zasedací místnost, matrika, archiv a kancelář starosty. Představu o vzhledu interiéru si můžeme udělat jen na základě několika málo dochovaných fotografií. Z období první republiky se dochovaly fotografie velké zasedací místnosti.
Siegfried Kramer se narodil v Brně roku 1877. V roce 1905 získal stavební koncesi ve Vídni. V počátcích své pracovní kariéry spolupracoval s vídeňským architektem Juliem Goldschlägrem. Pravděpodobně v roce 1907 však tato spolupráce končí. V letech 1908–1914 navrhl Kramer několik (13) monumentálních obytných a obchodních domů ve vnitřním okrsku Vídně. Zúčastnil se také několika veřejných soutěží. Realizací skončila stavba výstavního pavilonu v Olomouci, hotelu Zelený strom v Bohumíně a radnice v Karvinné. Architekt a stavitel Kramer zemřel v roce 1914 ve věku pouhých 37 let v sanatoriu Rekawinkel v Pressbaum. |
Dne 28. října 1908 byla Karvinná povýšena císařem Františkem Josefem I. na městys, v prosinci téhož roku začala budova sloužit svému účelu. Jako sídlo obecní reprezentace, sloužila budova až do roku 1948. V průběhu tohoto roku došlo k definitivnímu sloučení Karvinné, Fryštátu, Darkova, Ráje a Starého Města. Z Karvinné se stala městská část Karviná-Doly. Místní národní výbor, který sídlil v budově radnice od května 1945, se po sloučení přestěhoval do Fryštátu, který se stal centrem nově utvořeného města. Před definitivním uzavřením budovy zde ještě sídlil Okresní výbor Komunistické strany Československa a Okresní výbor Československého svazu mládeže.
V průběhu léta 1954 se na radnici začaly velmi zřetelně projevovat důlní vlivy. Dne 4. září 1954 konstatovala komise, která prováděla pravidelnou obhlídku ohrožených objektů, že je nutno prohlásit budovu za ohroženou do té míry, že je nezbytné vydat demoliční výměr. Protokol z 6. listopadu 1954 konstatoval, že budova radnice již není používána a právě probíhá demontáž ústředního topení a elektrické instalace. Budova však zůstala opuštěna ještě několik dalších let. Demoliční výměr byl vydán v roce 1962.
