Česká Pisa jako výmluvný svědek pohnutého karvinnského osudu.
Záběr
na kostel s budovou tzv. Červené školy (30. léta 20. stol.)
Kostel sv. Petra z Alkantary nechal postavit v roce 1736 František Vilém Laryš jako náhradu za zchátralý dřevěný kostelík sv. Martina. V roce 1759 byl kostel vysvěcen vratislavským biskupem Filipem Gothardem Schaffgotschem.
Kostel sv. Petra z Alkantary je orientovaná jednolodní barokní stavba. Tvoří ji kněžiště půlkruhového půdorysu, o málo širší obdélná loď, na evangelijní straně její východní části je umístěna sakristie. Nad ní se nachází oratoř. Na epištolní straně lodi je pak situována kaple Panny Marie Lurdské. K západní straně lodi přiléhá čtyřboká věž se samotným vstupem do kostela. Pod podlahou kostela je umístěna krypta šlechtického rodu Laryšů, kteří vlastnili Karvinou od poloviny 16. století. K nejhodnotnějšímu vybavení interiéru kostela patří kamenná křtitelnice z poloviny 15. století a hlavní oltářní obraz patrona kostela sv. Petra z Alkantary z pol. 18. století. V sousedství kostela se stojí ještě dvě menší sakrální stavby – hrobky rodiny Fornerů a Staňků.
Rok 2012 byl ve znamení oprav a kostel se dočkal nové šedomodré fasády, která nahradila původní žlutooranžovou. Další změnou patrnou na první pohled se stalo osazení hodinového stroje, který je v noci nasvětlen. Tím méně patrným, ale pro další osudy kostela nezbytným zásahem, bylo odvětrání a odvodnění zdiva kostela do přilehlé vodní plochy. Římskokatolická farnost, která je vlastníkem šikmého kostela, nazývaného též Česká Pisa, jej pravidelně zapojuje do zářijových Dnů evropského kulturního dědictví. Zvýšenému turistickému zájmu je přizpůsoben i provoz o letních prázninách. Více informací, včetně termínů pravidelných bohuslužeb na www.farnostdoly.cz. |
Kostel byl výrazně poznamenán důlní činností. Pod kostelem bylo vytěženo 27 slojí v celkové mocnosti téměř 53 metrů, což způsobilo pokles kostela o 37 m a jeho vychýlení o 6,8° jižním směrem. Pozvolné nerovnoměrné propady terénu narušily statiku kostela. Obavy ze zřícení kostelní věže vedly na začátku 20. století k jejímu prvnímu snížení. Podruhé došlo ke snížení věže kostela v roce 1957, kdy byla část věže stržena vichřicí. Při opravě pak byla z důvodu bezpečnosti snesena zvonová nástavba a věž byla zakončena jehlanovou stříškou. Farní úřad a hospodářské budovy byly zničeny poddolováním a zbourány v letech 1955–57. I na samotný kostel byl vydán v roce 1992 demoliční výměr, naštěstí k likvidaci kostela nedošlo. V letech 1994–95 proběhla generální oprava a zajištění stavby kostela. V roce 2000 byl kostel znovu vysvěcen a slavnostně navrácen do užívání věřícím.
