Vlakové nádraží jako přepravní tepna, a to nejen černého zlata

perex-nádraží.jpg Rozvoji průmyslu napomohlo také napojení Karviné na železniční síť vybudováním Košicko-bohumínské dráhy.


Pohled na budovu nádraží ze strany kolejiště (1916) Pohled na budovu nádraží ze strany kolejiště (1916)

Karvinské nádraží bylo postaveno roku 1868. Dne 12. ledna 1869 bylo vyvezeno po železnici z Karviné do Bohumína prvních 1100 tun uhlí.

V roce 1891 byla vybudována nová přijímací budova (nahradila starou z roku 1868) a provozní budova nákladního nádraží. Později přibyla kancelářská budova, nové skladovací prostory a naproti nádraží vyrostly byty pro zaměstnance dráhy. V budově nádraží se nacházela také nádražní restaurace a výčep. Hostinskou a výčepní koncesi vlastnila Košicko-bohumínská dráha od roku 1909.

V roce 1898 dokončila Severní Ferdinandova dráha stavbu železniční spojky Petrovice – Karviná. K jednotlivým dolům vedly mimo to montánní (báňské) dráhy. Spojení s Ostravou zajišťovaly od roku 1909 Městské elektrické dráhy Moravská Ostrava. Slezské zemské dráhy provozovaly trať do Fryštátu a do Orlové a Bohumína, vybudovanou v letech 1912–13.

V 50. letech 20. století se na karvinském nádraží i celé trati negativně podepsal vliv poddolování, a proto byla v roce 1963 postavena přeložka tratě z Dětmarovic do Louk nad Olší s novým hlavním nádražím blíže k nové Karviné (bývalý Fryštát).

Také tramvajové tratě (od roku 1949 sloučené do pod Dopravní podnik města Ostravy) byly v průběhu 60. let 20. století postupně rušeny. Elektrická tramvajová doprava byla nahrazena dopravou autobusovou.

Text zpracovali Mgr. Veronika Matroszová a Mgr. Radim Kravčík pro výstavu Stará Karviná realizovanou v září 2015 u příležitosti Dnů evropského dědictví statutárním městem Karviná a státním podnikem DIAMO.
Fotografie poskytl Zemský archiv v Opavě, Státní okresní archiv Karviná a soukromá sbírka Władysława Owczarzyho.