Tak trochu osud čtvrtého ze tří mušketýrů potkal zámek Karviná. Na otázku, kolik bylo na území dnešní Karviné zámků, by asi většina odpověděla, že tři. Pokud bychom u přirovnání k mušketýrům zůstali, tak ale narozdíl od d'Artagnana, který se mušketýrem stal jako poslední ze čtveřice,  je  zámek Karviná naopak ze čtveřice šlechtických sídel na našem území nejstarší. 

Založení zámku je spojeno se šlechtickým rodem Karvinských z Karviné. Karvinou, tehdy nevelkou knížecí obec získal Mikuláš Stopak Kička v roce 1419 jako léno od těšínského vévody Bolka I. Podle názvu získané obce pak začal používat přijímení Karvinský a stal se tak zakladatelem rodu Karvinských z Karviné. "Také zde s určitostí nechal vystavět jakousi tvrz, která je zmiňována již v roce 1461. V roce 1570 byla však Karviná už ve vlastnictví Jiřího Laryše ze Lhotky. V rukou tohoto rodu, který v roce 1654 obdržel baronský a v roce 1748 pak hraběcí titul, zůstala Karviná až do roku 1945," vysvětluje Mariusz Makowski v knize Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku.

Bedřich Laryš, syn Jiřího, se následně pustil do oprav tvrze, po kterých do pozdějších let zůstalo renesanční kamenné nadpraží s datem 1591 a erby. "Na přelomu 16. a 17. století byla tvrz rozšířena a v 18. století za hraběte Jana Larische získala podobu menšího klasicistního zámku," popisuje Makowski.

Zámek měl podobu patrové budovy o trojúhelníkovém půdorysu a nacházela se v něm také kaple sv.Kříže. Poblíž zámku se rozkládala menší zahrada a za ní hospodářské budovy. 

K poklesu významu zámku došlo v roce 1800, kdy se po rozsáhlých opravách stal rodovým sídlem zámek Fryštát. 

V roce 1873, kdy přibyl nejmladší ze čtveřice - zámek Solca, bylo do karvinského zámku umístěno centrální ředitelství Larisch-Mönnichových podniků. 

V roce 1941 došlo vlivem důlních otřesů k poškození budovy. "Část zámecké ulice klesla na některých místech až o 50 centimetrů. Značně utrpěl lihovar, městský dům č. 1555, stará budova Larischova zámku. Pro chatrný stav budovy č.1, Larischova zámku, muselo být odsud přestěhováno v září 1941 ústřední ředitelství Larisch-Mönnichových podniků," vzpomíná kronika města Karvinné z roku 1941.  

Později, v roce 1942, bylo zbouráno boční křídlo. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a v roce 1955 zbourán. Dnes po zámku Karviná zbylo pár fotografií a jeden kamenný pamětník - socha Jana Nepomuckého, která stávala před hospodářskými budovami u zámku a dnes ji najdeme u kostela Povýšení sv.Kříže. 

Prameny: Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku - Mariusz Makowski; materiály k výstavě Zámky a paláce hraběcího rodu Larisch-Mönnichů - Veronika Matroszová, Romana Rosová, Radim Kravčík; kronika města - Státní okresní archív Karviná